V neděli jsem byla na shromáždění Křesťanských sborů ve Velké Bíteši a zaznělo tam slovo k zamyšlení, které se týkalo manželství. Snad proto, že byl Valentýn? Bratr mluvil o tom úplně prvním manželství, které ustanovil Bůh – Adama a Evy. Zmínil to, že obdivujeme manžele, kteří jsou spolu třeba už padesát let nebo i více. Vzhledem k tomu, že nevíme, kdy zemřela Eva (Adam zemřel, když mu bylo něco málo přes 930 let), můžeme předpokládat, že třeba mohli oslavit i osmisté výročí svatby.

Bratr hovořil o tom, jaké zkoušky tohle manželství přestálo. Do začátku měli tito dva lidé ty nejlepší podmínky, které pro ně jejich Nebeský Otec připravil. Měli zajištěné bydlení, stravu, užitečnou a naplňující práci v zahradě, Boží blízkost a Jeho vedení a pouze drobné omezení, totiž zákaz jíst ovoce z jediného stromu v zahradě, kde byla spousta jiných dobrých plodů k jídlu. Odměnou za poslušnost Božímu příkazu byl požehnaný život v dokonalém prostředí rajské zahrady, trestem za neuposlechnutí byla smrt, která představovala oddělení od života, a sice života s Bohem. Všichni víme, jak to dopadlo. Díky neuposlechnutí Božího zákazu museli být tito novomanželé vyhnáni z rajské zahrady, z Boží blízkosti. Nastalo pro ně období těžké dřiny, aby si zajistili živobytí pro sebe a svoje děti. Tato fatální chyba přinesla těžkosti nejen jim, ale i celému lidskému pokolení, které z nich vzešlo. Adam se mohl naštvat na Evu, že kvůli ní se dostala jejich rodina do tvrdých podmínek a trápení. Eva zase mohla být nazlobená na svého muže, (který mimochodem byl s ní, když zakázané ovoce utrhla) že ji nezastavil, když mohl předpokládat, jaké hrozné následky toto neuposlechnutí Božího příkazu bude mít. Celý jejich život mohl být naplněný vzájemnými výčitkami, nebo se možná mohli ve zlém rozejít. O tom ale nikde v Písmu nečteme. Čteme o tom, že byli spolu a měli spolu děti. Jejich první dva synové se jmenovali Kain a Ábel. Známe příběh o tom, že starší bratr zabil mladšího, protože mu záviděl Boží požehnání. Další těžká zkouška pro jejich rodiče…

Potom se narodil Šét, o kterém se v Bibli píše, že byl synem k obrazu svého otce. Šétovi se narodil syn Enóš a v Písmu stojí, že tehdy se začalo vzývat Hospodinovo jméno. Věřím, že narození vnuka bylo pro Adama a Evu silným momentem, který je motivoval, aby s vděčností hledali Boží tvář. Svoje zkušenosti nepochybně předávali svým potomkům a vedli je k tomu, aby byli poslušní Božím příkazům. Adam s Evou měli ještě další syny a dcery a dočkali se toho, že viděli několik generací svých potomků.

Přemýšlela jsem nad tím, že v dnešní době se mnoho manželství rozpadá a mnoho párů raději do manželství ani nevstupuje, aby nemuseli být vázáni a kdykoli mohli vztah ukončit. Je to škoda, protože manželství je ustanovené Bohem a jsou s ním spojená mnohá požehnání.

Pár veršů z Bible o manželství:

  • Přísloví 18:22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení.

  • 1. Korintským 7:2 Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže.
  • 1. Korintským 7:4 Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.

  • Efezským 5:28 Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
  • Efezským 5:33 A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

  • Židům 13:4 Manželství ať mají všichni v úctě a manželé ať jsou si věrni, neboť neřestné a nevěrné bude soudit Bůh.

Jak to, že první manželství vydrželo tak dlouho a bylo tak pevné? Věřím, že oba přijali svého partnera jako dar od Boha a nepochybovali o tom, jestli je to „ten pravý pro mě“. Zjistili, že ten druhý není bez chyb a občas udělá špatné rozhodnutí, které může mít negativní dopad na celou rodinu. Zároveň si však uvědomili, že oni sami jsou na tom úplně stejně a že také potřebují od toho druhého odpuštění, soucit a přijetí a pochopili, že způsobené problémy se dají nejlépe vyřešit společnými silami. Společné zážitky při překonávání problémů, řešení různých těžkostí, ale i následné úspěchy a radost z dosažených výsledků, z dětí a vnoučat, to vše tyto dva lidi stmelilo a dalo jejich vztahu pevnost a jedinečnost.

A kde byl v tom všem Bůh? Když museli Adam s Evou odejít z ráje, Bůh jim na cestu připravil kožený oděv. Byl to příslib toho, že je neopustí, ze Mu na nich stále záleží. Měl s nimi soucit, ale protože je spravedlivý, musel dodržet svoje slovo a potrestat je. Tím to ovšem neskončilo. Bůh stvořil člověka pro vztah s ním. Chce, aby lidé mohli být v Jeho blízkosti, komunikovat s Ním. Bohužel neposlušnost prvních lidí tohle porušila. Trochu mě mrazí při pomyšlení na to, jaký dopad mají chybná rozhodnutí rodičů na jejich potomky. Díky Bohu, že nám zajistil záchranu ve svém Synu Ježíši Kristu, který přijal tělo člověka, aby byl na něm vykonán trest smrti za všechny chybující lidi, kteří budou ochotni tuto Jeho oběť přijmout. I když člověk udělá jakoukoli chybu, třeba i spáchá nějaký zločin, něco, co může mít tvrdý dopad na jeho blízké, pro každého bez rozdílu platí tato nabízená milost od Boha.

  • Izajáš 1:18 Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.

 Přeji všem požehnaný den v Boží blízkosti.

Věra Pokorná

Category: Svědectví
You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Responses are currently closed, but you can trackback from your own site.

Comments are closed.